SLADKÁ ÚRODA JAHOD? ZAČNI UŽ TEĎ PŘED KVETENÍM.

   Jahodník patří k rostlinám, které koření mělce, většinou do hloubky cca 15 cm. Má drobné kořínky, které si hůře osvojují živiny. Vyhovují mu půdy dostatečně vlhké, dobře zásobené živinami a organickou hmotou, biologicky činné. Takže podstatné je použít organický materiál jako uleželý hnůj, kompost či vermikompost a zapravit jej do půdy ideálně už na podzim. Dá se případně použít i popel, který ale doporučuji s ohledem na pH spíše jen u kyselejších půd. Optimální pH pro pěstování jahodníku je mezi 5,5 a 6,5. Na jaře pak rostlinám vždy prospěje, dohnojíme-li je organickým nebo organominerálním peletovaným hnojivem, které velmi mělce zapravíme do půdy kolem rostlin. Aby ale poskytoval jahodník stabilní a kvalitní úrodu, je zapotřebí zajistit dostatek přijatelných živin po celý zahradnický rok - přihnojovat zálivkou nebo postřikem.

Při výsadbě jahod hraje velmi důležitou úlohu i správná hloubka zasazení krčku rostliny (srdéčka) - musí být v úrovni půdy – nesmí být ani příliš hluboko, ani příliš vysoko. Je to naprosto klíčové pro úspěšné zakořenění, příjem živin z půdy a celkově zdravý růst. 

Jaké prvky jsou pro jahody důležité?

    Na jaře jahodník vyžaduje zvýšenou potřebu dusíku a draslíku. Rozumná dávka dusíku vytvoří přímý předpoklad pro tvorbu dostatečné listové asimilační plochy nezbytné pro další zdravý vývoj v počátečních fázích i během kvetení. Tvorbu plodů, jejich vybarvení, cukernatost a kvalitu zásadně ovlivňuje i draslík. Ten mimo živinného vlivu pomáhá i jako ochranný prvek před chorobami a suchem. Fosfor a bór podporuje správné kvetení a kvalitně vývoj plodů. Hořčík a vápník zase vylepší kvalitu a chuť plodů. Nezapomínejte také na mikroprvky, které hrají svou nezastupitelnou roli v biochemických procesech rostlin a podílí se na odolnosti a rovnováze života rostlin. 

   Na výživu nezapomínejte ani po sklizni, kdy se začínají tvořit nové výhony a diferenciovat květní pupeny. Během tvorby pupenů je dobré věnovat vyšší pozornost fosforu a dusíku. Toto nevynechávejte! Hodně lidí to zanedbává, a pak se diví, že příští rok jahody neprospívají. K dobrému přezimování jahodníků dospějete s dostatkem draslíku a dusíku.

Jaké výživové problémy jsou u jahod nejčastější? 

    Na alkalických půdách se často vyskytují problémy se špatným příjmem železa do rostlin. To se projevuje žloutnutím (chlorózou) listů. Tomuto problému ale můžete čelit preventivní zálivkou s rychle přístupným železem - hnojivem FERROFIT. Často se také setkáváme se špatně odkvetlými květy nebo různě deformovanými plody. To se dává do kontextu s nedostatkem výživy bórem. Slabší růst je většinou signálem toho, že rostlině chybí dusík. Naopak, tvoří-li se příliš mnoho zeleně a květ skoro žádný, budou rostliny dusíkem přehnojené.

Co dělat, když není v půdě živin dostatek?

Pokud jsme pro základní organické hnojení půdy udělali maximum a přesto se nedaří vypěstovat velké a chutné plody, můžeme nedostatek výživy dohánět během vegetace vhodnými hnojivými roztoky nebo postřikem roztoku hnojiva přímo na rostliny. Ano, i jahodníky jsou schopné přijímat některé živiny skrze listy, dokonce něco málo i skrze květy. Listy mají průduchy (stomata) a kutikulu, což je voskovitá vrstva, která chrání povrch listu. Přes tyto struktury mohou listy přijímat živiny ve formě iontů nebo chelátů. Poté se rozšíří cévním systémem (floémem) do celé rostliny, včetně kořenů a plodů. Účinek listového hnojiva může být velmi rychlý. V některých případech jej vidíte už během několika hodin, jinak do 1-2 dnů (např. u hořčíku nebo dusíku).

Na co si dát při aplikaci hnojiva pozor?

1.) Horko a přímé slunce. Kombinace postřiku, velmi vysokých teplot a slunečního svitu zaručeně povede k popálení listů nebo květů.

2.) Dodržujte časový rozestup aplikací. Ideálně stačí přihnojit v rozmezí 5 dnů, určitě ne každý den, aby nedošlo k popálení nebo přehnojení rostlin a němělo to na růst rostlin obrácený efekt. Pamatujte také na to, že listová výživa je vždy doplňková, ne hlavní. Nicméně dokáže během vegetace rostlině výrazně pomoci.

3.) Dodržte správnou koncentraci při ředění hnojiva. Nikdy nedávejte do konve či postřikovače víc hnojiva, než je doporučeno na etiketě. Překročení dávky může opět vést k nevratnému spálení listů a květů. Při pochybnostech raději řeďte o něco víc než míň.

4.) Použijte jemný postřikovač. Jemná mlha zvyšuje přilnavost a rovnoměrnost aplikovaného roztoku. Postřikovač by měl "rosit" a vytvářet co nejjemnější kapénky. Na listu by se neměly tvořit velké kapky, které se spojují a odtékají z rostliny pryč.

5.) Během kvetení nekombinujte listovou výživu s pesticidy. Postřik hnojivým roztokem smíchaný společně s pesticidy a aplikovaný v době plného květu je jasným přešlapem. Tomu se musíš vyhnout z více důvodů, tím hlavním je ochrana opylovačů (včely, čmeláci).

6.) Pozor na přemokření srdéčka. Krček jahod je velmi citlivá část rostliny – je to vlastně růstové centrum, odkud vyrůstají listy i nové šlahouny. Postřik nebo zálivka tedy nesmí být přímo směrován na krček jahodovníku, zvyšuje se tím riziko jeho zahnívání. Pozor si dejte hlavně na silnější koncentrace nebo přípravky s olejovým základem.

    Hnojení jahod je klíčové pro zdravou úrodu. Správně načasované a vyvážené hnojení dokáže vždy výrazně zlepšit výsledné množství i chuť plodů. K aplikaci postřikem nebo zálivkou lze využít jakékoli komplexní hnojivo, které bude obsahovat důležité makro- i mikroprvky. Komplexní výživa je vždy tou nejlepší volbou. Ideální pro jahodovník je svým vyváženým složením práškové hnojivo VÍNOFIT, které obsahuje všechny důležité živiny a přírodní stimulant růstu. Lze využít i rostlinné výluhy (např. z kopřiv), výluh z kompostu či vermikompostu. Tam je však potřebné počítat s nižším účinkem kvůli nižšímu obsahu živin.

Postarejte  se o velkou, sladkou, šťavnatou úrodu jahod už teď!